Video ve znakovém jazyce: zapnuto

Zobrazovat nápovědu u textů: vypnuto

Příručka pro úřad práce a zprostředkovatele

K dispozici je také ke stažení Příručka pro úřad práce ve formátu PDF.

Připravujete se na jednání s neslyšícím klientem? Hledáte zaměstnání pro osobu s poruchou sluchu? V této příručce se dozvíte základní informace o osobách se sluchovým postižením, o tom, jak s nimi jednat, jaké jsou možnosti komunikace s nimi, a získáte přehled o kontaktech, které můžete využít.

OBSAH

1. Základní informace o osobách se sluchovým postižením
2. První kontakt s neslyšícím klientem
3. Co všechno si připravit před jednáním s osobou se sluchovým postižením, která komunikuje znakovým jazykem
4. Způsoby komunikace s neslyšícím
5. Využití online tlumočení, pracovního konzultanta nebo asistenta a dalších služeb
6. Kontakty na krajské pobočky Tichého světa, o.p.s. (dříve APPN) a pracovní portály
7. Důležité kontakty obecně

Tuto příručku vydala obecně prospěšná společnost APPN - Agentura pro neslyšící v rámci projektu Deaf Support, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00055, financovaného z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Publikováno v červnu 2014

 

 

1. Základní informace o osobách se sluchovým postižením

Přesné statistické údaje o počtu sluchově postižených v České republice neexistují, pouze odhady. Podle průzkumu MŠMT ČR z roku 1998 existuje v České republice minimálně 500 tisíc osob s poruchami sluchu. K nim patří například neslyšící, osoby ohluchlé a také nedoslýchaví. Neslyšících, kteří používají při komunikaci znakový jazyk, je minimálně 7 300. Úplná hluchota se týká 15 000 neslyšících. Tyto osoby se s vadou sluchu narodily nebo jejich vada vznikla v dětství.

Existují tři základní kategorie osob se sluchovým postižením:

Osoby nedoslýchavé

Osoby s lehkou až střední nedoslýchavostí. Většinou ovládají češtinu a s pomocí technických pomůcek zachytí sluchem mluvenou řeč v různé kvalitě, také většinou užívají různé typy sluchadel. Někteří celkem bez problémů rozlišují jednotlivá slova a rozumí mluvené řeči, jiní jen odliší lidský hlas od jiných zvuků. Vzhledem k tomu, že nedoslýchaví lidé znají češtinu a komunikují ústním projevem, obvykle si pomáhají odezíráním. Nedoslýchaví lidé nemívají problém s porozuměním, mluví-li s jednou osobou, na kterou se zároveň dívají. Při komunikaci ve skupině, kdy mluví více lidí najednou, jim značná část informací může uniknout.

Osoby ohluchlé

Jako ohluchlé nazýváme osoby, které ztratily sluch po rozvoji řeči a osvojení si jazyka. I když je jejich znalost češtiny dobrá, při chybějící sluchové zpětné vazbě se jejich řeč liší od řeči slyšících (artikulace, hlasitost, rytmus, intonace). Ohluchlí lidé zpravidla odezírají a úspěšně komunikují písemně. Obvykle srozumitelně mluví, a proto bývají často zaměňováni za nedoslýchavé. Je také třeba vědět, že mnozí z nich neovládají znakový jazyk.

Osoby neslyšící

Neslyšící je osoba, která se s těžkou sluchovou vadou narodila nebo ohluchla předtím, než se u ní vyvinula mluvená řeč. Pro mnohé neslyšící je čeština druhým jazykem, zatímco prvním je jazyk znakový. Neslyšící není schopen bez odezírání porozumět mluvené řeči ani za pomoci sluchadel. Přirozenějším a častějším komunikačním prostředkem těchto osob je znakový jazyk. Neslyšící mají svoje umění, založené zejména na společné zkušenosti, na vizuálním vnímání světa, znakovém jazyce – divadelní hry, poezii, pantomimu, zpěv, malířství, sochařství, poezii, historii. 

 

Osoby se sluchovým postižením, pro které je mateřským jazykem čeština.

Dávají přednost písemné komunikaci, při osobním kontaktu používají pro vyjadřování mluvený projev a pro příjem informací odezírání. Orientují se v psaných dokumentech, psaná forma českého jazyka je pro ně bezbariérová. Na pracovišti mohou podle svého vzdělání např. vyřizovat online objednávky a reklamace, pracovat s fakturami, dělat korekturu textu, vkládat texty na webové stránky atd.

Osoby se sluchovým postižením, pro které je mateřským jazykem znakový jazyk.

Mají v praxi jiné možnosti uplatnění. Čeština pro ně není mateřským jazykem, mohou používat její psanou formu, ale je to pro ně až druhý (cizí) jazyk. Často se při psaní dopouštějí gramatických chyb –v časování, skloňování, zvratných slovesech apod. Jejich slovní zásoba v českém jazyce je velmiindividuální, často nerozlišují různé sociální roviny jazyka, nepoužívají zdvořilostní fráze, nerozlišují jevy, které znakový jazyk nemá, např. vykání a tykání. Někdy je jejich písemný projev hůře srozumitelný právě z důvodu odlišné gramatiky českého a znakového jazyka. Často se slyšící lidé domnívají, že neslyšící člověk jen neslyší, takže je možné mu informaci napsat a domluví se. Psaná forma českého jazyka je vizuálně přístupná, jen je potřeba respektovat skutečnost, že čeština je pro neslyšícího cizím jazykem. Je proto vhodné psát jednoduché věty, jako kdybyste informovali cizince. Uplatnění mohou najít např. v různých dělnických profesích, jako programátoři, archiváři apod., kde pracovní náplň nesouvisí s českým jazykem.

Uživatelé kochleárního implantátu.

Kochleární implantát (KI) může být přidělen za určitých okolností těm osobám se sluchovým postižením, jejichž sluchová ztráta není kompenzovatelná sluchadlem. Kochleární implantát může být voperován v jakémkoli věku, od úplného miminka až po dospělého člověka. Přidělení implantátu se rozhoduje individuálně, je zohledněn nejen stav sluchu, zároveň se posuzuje míra využitelnosti implantátu, osobnost člověka a jeho dispozice, zda bude pro něho implantát přínosem. Vnitřní část implantátu se natrvalo voperovává do kosti za uchem. Uživatelé KI mají obvykle srozumitelnou mluvenou řeč, s vnější částí implantátu rozumějí mluvené řeči a nemají problémy s porozuměním českému jazyku. Je dobré si uvědomit, že pokud uživatel implantátu nemá jeho vnější část, např. ji z důvodu vlhkosti prostředí musí sundat, změní se situace a z uživatele je opět neslyšící člověk.

 

2. První kontakt s neslyšícím klientem

Základní postup:

  1. Doporučujeme připravit si předem základní otázky pro osobu se zdravotním postižením/s poruchou sluchu, napsat je na kartičky a mít je připravené k použití.
    Základní otázky:
    Máte zdravotní omezení? Jste neslyšící? Umíte odezírat? Můžeme komunikovat mluvenou češtinou? Používáte znakový jazyk? Chcete se spojit s tlumočníkem?
  2. Ve chvíli, kdy se neslyšící vyjádří, že používá znakový jazyk, doporučujeme nabídnout mu spojení s tlumočníkem: https://www.tichalinka.cz/, email: tichalinka@tichysvet.cz . Je možné, že všichni tlumočníci budou obsazení a budete muset chvíli počkat, než se některý uvolní. Také je možné domluvit se na termínu jednání a tlumočníka si rezervovat, příp. domluvit tlumočníka, aby byl na jednání osobně přítomný.
  3. Připravte si doplňující otázky. Doporučujeme napsat otázky na kartičky a mít je po ruce. Doplňující otázky a sdělení:
    Proč jste k nám přišel? Online tlumočník má obsazeno, můžu zkusit zavolat později. Až bude mít volno, zavolám vás. Bude to trvat asi 20 minut. Můžete s sebou příště přivést tlumočníka? Navrhnu vám termín na další konzultaci.
  4. Pro jednání s neslyšícím, zejména nedoslýchavým, je dobré mít připravené klidné místo, kde nebudou žádné rušivé zvuky.
  5. Při komunikaci pečlivě vyslovujte, mluvte plynule, nepřeskakujte z tématu na téma a redukujte slovní vatu.
  6. Důležité je snažit se najít způsob komunikace.

Návrh pro úřady práce:
Doporučujeme přidat tlačítko na vyvolávacím zařízení označené přeškrtnutým uchem. Neslyšící si sám zvolí tuto možnost a úředník bude dopředu vědět, že se jedná o osobu s poruchou sluchu. Klient nemůže reagovat na pokyny, které někdo říká za jeho zády. Pokud ho na úřadě zavolají jménem amplionem nebo ode dveří, nebude moci reagovat.

 

3. Co všechno si připravit před jednáním s osobou se sluchovým postižením, která komunikuje znakovým jazykem

  1. Zjistěte si předem kontakt na online tlumočníky nebo na jinou tlumočnickou službu. Tlumočníky si zajišťuje neslyšící, ale v případě potřeby je dobré mít na ně spojení:
    tichalinka@tichysvet.cz, http://www.tichalinka.cz
  2. Pročtěte si základní postup při jednání s neslyšícím klientem
  3. Měli byste umět vysvětlit nebo mít po ruce text s vysvětlením základního postupu u žadatelů o práci: základní poučení uchazeče o zaměstnání.
  4. Je dobré mít připravené jednoduché podklady s vysvětlením k základním dokumentům: žádost o podporu, žádost o zprostředkování zaměstnání, žádost o pracovní rehabilitaci. Veškeré formuláře najdete na tomto odkazu
    https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp?NID=EFOKprace.Obcan V případě problémů s vysvětlením můžete kontaktovat pracovního konzultanta na e-mailu: neslysimpracuji@tichysvet.cz, tel.: 607 047 624 nebo tlumočníka na e-mailu: tichalinka@tichysvet.cz
  5. Úřad práce by měl určit kontaktní osobu, která umí základy znakového jazyka nebo má nejvíc zkušeností při jednání s osobami s poruchou sluchu, která se může neslyšícímu věnovat v případě problému nebo v krizové situaci. Důležité je, aby se tato informace dostala k neslyšícímu, např. označit dveře ikonou ucha apod.

Doporučujeme:

  • Mít v kanceláři PC s webkamerou, iPad nebo jiné elektronické zařízení, které umožní spojení s online tlumočníkem.
  • Mít vždy po ruce tužku a papír pro možnost písemné komunikace.
  • Používat Slovník nejdůležitějších pojmů pro neslyšícího zaměstnance v českém znakovém jazyce.

Najdete ho zde

 

Důležité!

  • Pozor na zkreslené nebo redukované informace: neslyšící má stejná práva jako slyšící, co se týká přístupu k informacím, co se týká přístupu zaměstnavatele, finančního ohodnocení. Částečný invalidní důchod, který většina neslyšících pobírá, je určen ke kompenzaci sluchové vady, což je spojeno s výdaji. Neslouží ke kompenzaci mzdy pro zaměstnavatele.
  • Je možné neslyšícímu říci radu, ale rozhodnutí je třeba nechat na něm.

Co by měla obsahovat informace o pracovní pozici pro neslyšící

  • Zda je potřeba komunikovat osobně nebo písemně.
  • Zjistit, jaký je požadavek na úroveň českého jazyka, zda bude komunikovat se zákazníky nebo jens úzkým okruhem spolupracovníků, zda bude psát raporty, zprávy apod.
  • Pokud zaměstnavatel tápe, je dobré mu pomoci a otázkami zjistit, co je náplní práce dané pozice,jakým způsobem probíhá komunikace na pracovišti.

Co může úřad práce využít

  • přítomnost pracovního konzultanta nebo asistenta při pohovoru s klientem,
  • pomoc při vyřizování všech náležitostí před nástupem do zaměstnání,
  • asistenci přímo na pracovišti při zaučení podle potřeby zaměstnavatele i zaměstnance,
  • praktický seminář o kultuře neslyšících a o komunikaci s osobou se sluchovým postižením,
  • online tlumočnické služby při komunikaci přes webkameru,
  • pomoc při úpravě pracovního místa, pracovní náplně (bezpečnost práce apod.).

Všechny tyto nabídky jsou zdarma v rámci sociálních služeb a lze je využít prostřednictvím Tichého světa - http://www.tichysvet.cz

 

4. Způsoby komunikace s neslyšícím

Desatero pravidel pro komunikaci s neslyšícím/s osobou se sluchovým postižením

  1. Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt. Pokud se na nás nedívá, můžeme jej upozornit lehkým dotykem na rameno, paži nebo předloktí, že s ním chceme hovořit. Zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru.
  2. Každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk. Otázku můžeme i napsat.
  3. Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivou metodou vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům. Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě. Neznamená to, že každý neslyšící automaticky umí odezírat. Odezírání je dovednost jako např. psaní všemi deseti – cvičí se postupně, každý k tomu má jiné nadání, může docházet k omylům. Odezírání je velmi namáhavá činnost a udává se, že přibližně po 20 minutách je člověk velmi unavený a potřebuje si odpočinout. Odezírání se snažíme co nejvíce ulehčit, např. odezírající osobě předem sdělíme téma hovoru. Mluvíme obráceni čelem k ní, naše tvář musí být osvětlena, nesmíme pohybovat hlavou, mít v ústech žvýkačku nebo si zakrývat ústa. Dbáme na zřetelnou výslovnost a mluvíme volnějším tempem při zachování přirozeného rytmu řeči. Zdůrazňujeme klíčová slova. V případě potřeby, neporozumění, opakujeme totéž sdělení jinými slovy.
  4. Při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme. Zajistíme vhodné poslechové podmínky bez okolního hluku.
  5. Doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujeme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv jeho doprovod. O přítomnosti tlumočníka rozhoduje osoba se sluchovým postižením. Má právo se rozhodnout, zda ho využije pro komunikaci.
  6. Člověku se sluchovým postižením předem vysvětlíme, jakou spolupráci od něj budeme potřebovat.
  7. Důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu. U neslyšících uživatelů znakového jazyka je bezpečnější počkat na tlumočníka.
  8. Po každém důležitém sdělení se ujistíme, že nám neslyšící opravdu rozumí. (Například tím, že zopakuje podstatu sdělení. Neklademe mu otázky typu: „Opravdu mi rozumíte?“)
  9. Při neúspěšné komunikaci máme stále na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení, nikoli o prostoduchost. Proto k němu přistupujeme se stejným respektem a ohledem na jeho důstojnost jako k člověku bez postižení. Neprojevujeme netrpělivost, neomezujeme komunikaci, nekomentujeme situaci před ostatními kolegy, ale snažíme se najít cesty, jak se vzájemně lépe dorozumívat.
  10. Pro získání potřebných znalostí nestačí tento text, protože komunikační preference každé osoby se sluchovým postižením mohou být jiné. Proto je nutno projevit vstřícnost a ochotu přizpůsobit se dorozumívacím možnostem každé osoby se sluchovým postižením.

autor: Mgr. Věra Strnadová, zdroj: Gong 7-8/2007, publikováno: 16. 10. 2007

Pravidla při komunikaci s neslyšícím za přítomnosti tlumočníka

 

  1. Člověk se sluchovým postižením má při komunikaci právo na tlumočníka, pokud o to požádá. Tlumočení probíhá podle komunikační preference konkrétního klienta – překladem do znakového jazyka, převodem do znakované češtiny, písmem či artikulací.
  2. Při rozhovoru udržujeme oční kontakt přímo s neslyšícím člověkem, nikoliv s tlumočníkem. Neslyšící člověk ovšem musí sledovat tlumočení informací. Stojíme či sedíme tak, abychom neměli světlo za zády.
  3. Při rozhovoru s neslyšícím člověkem v přítomnosti tlumočníka oslovujeme přímo toho, s kým jednáme. Rozhovor je veden mezi slyšícím a neslyšícím, tlumočník je pouze prostředníkem. Vyvarujeme se tendencí hovořit s tlumočníkem o neslyšícím člověku jako o objektu. Znamená to, že nikdy nepoužíváme úvodní fráze typu „Řekněte mu, že…“, „Zeptejte se pána, jestli…“
  4. Tlumočník při tlumočení musí stát vždy vedle slyšící osoby. Neslyšící člověk potřebuje vidět nejen na tlumočníka, ale především na osobu, se kterou jedná.
  5. Na konci každého uceleného sdělení uděláme malou pauzu. Při tlumočení vždy dochází k malému časovému posunu. Tlumočník musí mít čas přijmout informaci, zpracovat ji a zprostředkovat.
  6. Dáme prostor neslyšícímu vstřebat informace, zeptat se na doplňující otázky. Na konci hovoru se ho sami zeptáme, zda potřebuje něco dalšího upřesnit.

 

 

Každá osoba se sluchovým postižením dává přednost určitému způsobu komunikace. Používají tyto komunikační nástroje:

Znakový jazyk

Plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má vlastní gramatická pravidla, liší se od češtiny jiným způsobem vyjadřování času, prostoru, otázek, větou.

Znakovaná čeština

Znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími. Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka.

Prstová abeceda (jednoruční, obouruční)

Prstová abeceda využívá různých postavení a poloh prstů, které představují jednotlivá písmena české abecedy. Je považována za integrální součást českého znakového jazyka a znakované češtiny. Užívá se zejména k odhláskování cizích slov, jmen a odborných termínů, pro které zatím nejsou znaky ve znakovém jazyce. Existuje prstová abeceda jednoruční a obouruční. Obouruční varianta je jednodušší a zřetelnější, postavení prstů se podobá tvarům velkých tiskacích písmen.

Odezírání mluvené češtiny

Při komunikaci neslyšících se slyšícími hraje důležitou roli odezírání – vnímání mluvené řeči zrakem. Při odezírání je důležité nejen vnímání pohybů mluvidel, ale i mimiky obličeje, pauz v řeči, gestikulace rukou, celkového postoje mluvčího. Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivou metodou vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům. Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě. Nebuďte zaskočeni tím, že se vám zaměstnanec při rozhovoru stále dívá na ústa, snaží se správně porozumět a zachytit maximum informací. Mluvte vždy čelem k zaměstnanci, neodvracejte tvář a nezakrývejte si ústa. Nesnažte se s odezírajícím mluvit za chůze, ani z větší vzdálenosti. Vaše tvář by měla být dobře osvětlena, ale světlo by nemělo mířit odezírajícímu do očí. Odezírání komplikuje i jídlo v ústech, případně žvýkačka.

Vlastní mluvený projev

Chcete-li mluvit s osobou se sluchovým postižením, musíte s ní nejprve navázat zrakový kontakt a ten udržovat po celou dobu rozhovoru. Při prvním jednání s osobou se sluchovým postižením je důležité zjistit, jakou formu komunikace preferuje – psát, mluvit, odezírat nebo užívat znakový jazyk. Mluvíteli na klienta, aniž byste se na něj dívali, myslí si, že vaše sdělení nepatří jemu, nebo ani nepostřehne, že mluvíte. Při nedostatečné či chybějící sluchové zpětné vazbě zní řeč jinak – hlas může být chraptivý, příliš vysoký, nosový, dyšný, řeč monotónní, intonace nepřirozená. Jde o důsledek chybějící sluchové zpětné vazby, nikoli o postižení v oblasti intelektu.

Psaná forma

Psaná forma Neplatí, že neslyšící klient bude automaticky rozumět, když mu sdělení napíšete. Jeho porozumění psanému textu závisí na míře jeho znalosti českého jazyka.

Důležité!

  • Využijte při komunikaci přirozená gesta a mimiku, usnadní to porozumění.
  • Nikdy nenechte neslyšícího bez vysvětlení, vždy se snažte najít řešení, aby se neslyšící dozvěděl, co potřebuje!

Doporučujeme:

 

5. Využití online tlumočení, pracovního konzultanta nebo asistenta a dalších služeb

Doporučujeme:

Všechny tyto služby jsou pro osoby se sluchovým postižením poskytovány bezplatně.

 

6. Kontakty na krajské pobočky Tichého světa, o.p.s. (dříve APPN) a pracovní portály

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Plzeňský kraj

Středočeský kraj

Ústecký kraj

Jihočeský kraj

Praha

Odkazy na pracovní portály

www.neslysimpracuji.cz – nabídky pro osoby se sluchovým postižením z celé ČR
http://burzaprace.snncr.cz – nabídky pro osoby se sluchovým postižením v Praze
http://www.neslysici-brno.estranky.cz – nabídky pro osoby se sluchovým postižením v Brně
http://www.praceiproneslysici.cz/ - nabídky pro neslyšící ve Zlínském kraji

 

7. Důležité kontakty obecně

Tichý svět, o.p.s. (dříve APPN)

Pracovní konzultant

Online tlumočníci pro neslyšící

 

Právní poradna pro neslyšící

Na objednání e-mailem: pravniporadna@tichysvet.cz